Jdi na obsah Jdi na menu
 


část 2.

2. 2. 2012

§ 26 Farní rada

(1) Farní rada je stálým zastoupením shromáždění farní obce

(2) Členy farní rady jsou:

a) farář nebo biskupem pověřený administrátor farní obce,

b) volení zástupci farní obce.

§ 27

(1) Do farní rady volí shromáždění farní obce nejméně 4 a nejvíce 10 členů.

(2) Podmínkou volitelnosti člena farní rady – laika je nejméně roční členství ve farní obci, věk nejméně 18 let a plná způsobilost k právním úkonům.

(3) Funkční období volených členů farní rady činí dva roky, opětovná volba je přípustná.

(4) Uvolní-li se místo voleného člena farní rady před uplynutím funkčního období farní rady, zvolí farní rada náhradníka z členů farní obce; podmínky volitelnosti, jde-li o laika, jsou stejné jako u řádného člena farní rady.


§ 28

Funkce voleného člena farní rady zaniká:

a) uplynutím funkčního období,

b) úmrtím,

c) rezignací,

d) odvoláním shromážděním farní obce.


§ 29

Farní rada volí ze svých laických členů předsedu.


§ 30

Farní rada:

a) připravuje návrh rozpočtu a závěrečného účtu farní obce,

b) ustanovuje farní zřízence,

c) vykonává veškeré úkoly spojené se správou a rozvojem farní obce, nejsou-li touto Ústavou svěřeny shromáždění farní obce nebo faráři či administrátorovi farní obce.


§ 31

(1) Farní rada se schází podle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně. Jednání farní rady svolává neformálně předseda farní rady po dohodě s farářem. Jednání farní rady řídí předseda farní rady, v jeho nepřítomnosti kterýkoliv ze členů farní rady.

(2) Farní rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K přijetí usnesení farní rady je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných členů farní rady.

(3) O jednání farní rady se pořizuje zápis, který je u předsedy farní rady k dispozici k nahlédnutí členům obce.


§ 32 Farář

Farář se podílí na pastýřské službě církve. Pod autoritou biskupa a ve spojení s farní radou obce vede farní obec. Zvláštním způsobem mu náleží služba zvěstování, slavení svátostí, pastorace a diakonie v jím vedené farní obci. Farář je všem starokatolíkům, kteří se zdržují v jeho pastorační oblasti, zavázán k duchovním službám bez ohledu na jejich farní příslušnost.


§ 33 Ustanovení faráře a administrátora farní obce

(1) Farář je volen shromážděním farní obce. Na základě volby je jmenován biskupem. Proti odmítnutí jmenování má jak zvolený farář, tak i farní obec právo ve lhůtě jednoho měsíce podat odvolání k synodní radě. Proti rozhodnutí synodní rady je možné podat odvolání k synodě.

(2) Biskup může se souhlasem synodní rady jmenovat administrátora farní obce z řad duchovních starokatolické církve, pokud:

a) se shromáždění obce vzdá výkonu volebního práva obce,

b) volba faráře se nemůže konat, nebo c) obec v posledních dvou letech přes výzvy nevyužila svého volebního práva.


§ 34 Volitelnost faráře

Předpokladem volitelnosti je příslušnost kandidáta ke společenství kněží starokatolické církve dle § 49 této Ústavy.


§ 35 Uvedení do úřadu

(1) Biskup nebo jím pověřený kněz uvádí faráře během bohoslužby do úřadu. Při této bohoslužbě složí farář nicejsko-cařihradské vyznání víry a přihlásí se k Utrechtskému prohlášení z roku 1889.

(2) Před uvedením do úřadu podle předchozího odstavce jmenovaný farář spolu s farní radou provedou inventarizaci vybavení kostela, archivu farní obce a ostatního majetku obce a učiní o tom zápis.

(3) Před uvedením do úřadu obdrží farář od biskupa pověření správou farní obce a výpis z rejstříku církevních právnických osob.


§ 36 Úkoly faráře

(1) Farář má výlučné právo k výkonu duchovenské služby vyplývající z jeho svěcení na území své farní obce. Práva biskupa tímto ustanovením nejsou dotčena. Jiný duchovní starokatolické církve může na území takové farní obce působit, pokud je k tomu biskupem zmocněn, farářem delegován nebo v případě nouze.

(2) Farář vede spolu s farní radou seznam členů farní obce. V něm jsou u všech členů farní obce zaznamenána jejich jména a adresy, data narození, křtu nebo přičlenění ke starokatolické církvi, označení rodinného stavu (včetně data sňatku), povolání a další údaje, které mají význam pro postavení člena v obci. Farář a farní rada provádí neustálou aktualizaci seznamu členů.

(3) Farář je odpovědný za archivování veškeré dokumentace týkající se farní obce.

(4) Farář plní i další úkoly stanovené zvláštními předpisy synody nebo synodní rady nebo jejich rozhodnutími.


§ 37 Skončení služby faráře a přeložení administrátora do jiné církevní služby

(1) Služba faráře zaniká:

a) úmrtím,

b) odchodem do emeritury ve věku 65 let,

c) zbavením úřadu (upravuje zvláštní předpis)

d) rezignací

e) odvoláním farním shromážděním

f) zánikem farní obce.

(2) O přeložení administrátora je oprávněn rozhodnout biskup se souhlasem synodní rady, jestliže

a) farní obec zanikla nebo

b) je-li to v zájmu církve nutné;před takovým rozhodnutím je třeba vyslechnout administrátora, jehož se rozhodnutí týká, a farní radu dotčené farní obce.

(3) Při odchodu faráře nebo administrátora se provádí inventarizace. O inventarizaci se provádí zápis, který bude součástí archivní dokumentace farní obce.


§ 38 Pomocný duchovní

(1) Pomocným duchovním je duchovní pověřený úkoly v duchovní službě, kde vykonává samostatnou duchovní správu farář či administrátor farní obce.

(2) Pomocný duchovní je pověřován ke službě ve farní obci biskupem na žádost farního shromáždění. Je podřízen faráři (administrátorovi) a farní radě a je jim z výkonu činnosti odpovědný. O jeho odvolání rozhoduje biskup za vědomí farního shromáždění.

(3) Statut pomocného duchovního přísluší rovněž duchovnímu pověřenému specifickou duchovenskou službou.


§ 39 Jáhen ve farní obci

Jáhen je pověřován a odvoláván biskupem z řad duchovenstva k službě v příslušné farní obci a je faráři a farní radě k dispozici vzhledem k charakteru své služby.

 

§ 40 Zvláštní ustanovení o farních obcích bez orgánů

 

(1) Po skončení služby faráře biskup jmenuje bezodkladně administrátora farní obce, a to do doby než bude zvolen nový farář. Administrátorovi přísluší všechna práva v souladu se stupněm jeho svěcení. Administrátor je ze svého úřadu odpovědný biskupovi a synodní radě a je vázán jejich pokyny, pokud nerozhodnou jinak. Administrátor farní obce je písemně biskupem jmenován a odvoláván za souhlasu synodní rady.

(2) Nelze-li ve farní obci ustavit farní radu, shromáždění farní obce zvolí jednoho laického člena farní obce, který splňuje podmínky volitelnosti do farní rady podle této Ústavy. Tento člen farní obce tvoří spolu s farářem nebo není-li ho, s administrátorem zastoupení farní obce. Zastoupení farní obce vykonává funkci farní rady. Zastoupení obce se usnáší jednomyslně.


Oddíl druhý

 

§ 41 Filiální obce

 

(1) Filiální obce se zřizují jako místní společenství věřících přičleněných ke starokatolické církvi.

(2) Členové filiální obce se evidují v seznamu členů filiální obce. Se zápisem v seznamu členů obce je spojena možnost dovolávat se práv člena obce vyplývajících z této Ústavy.


§ 42 Vznik a zánik

(1) Synodní rada rozhoduje o vzniku nebo zániku filiální obce. Pro vznik filiální obce je třeba nejméně 15 členů starších 15 let. Synodní rada v odůvodněných případech může udělit výjimku z tohoto ustanovení. V případě, že by filiální obec měla vzniknout na území některé z farních obcí, je třeba souhlas farního shromáždění dotčené farní obce. Synodní rada projedná žádost, a pokud souhlasí i dotčená farní obec, biskup se synodní radou filiální obec zřídí.

(2) V případě registrace filiální obce jako právnické osoby podle práva ČR navrhne příslušný orgán starokatolické církve její registraci.

§ 43

Filiální obec může být na základě rozhodnutí synodní rady právnickou osobou. Název právnické osoby pak zní: „Filiální obec Starokatolické církve v …“.


§ 44 Správa filiální obce

 

Administrátor filiální obce

Biskup jmenuje filiální obci administrátora filiální obce. Administrátor filiální obce má vůči filiální obci všechna práva a povinnosti jako farář vůči farní obci a o správě obce pravidelně informuje biskupa a synodní radu. Je-li administrátor filiální obce zároveň farářem nebo administrátorem farní obce, je povinen své kroky při správě filiální obce činit ve shodě s farní radou příslušné farní obce, přičemž nesmí ohrozit nebo podstatně narušit správu vlastní farní obce.


§ 45 Shromáždění filiální obce

Orgánem reprezentujícím celou filiální obec je shromáždění filiální obce. Členy shromáždění filiální obce jsou všichni členové filiální obce zapsaní v seznamu členů příslušné filiální obce, kteří dosáhli věku 15 let.

Shromáždění filiální obce:

a) volí a odvolává radu filiální obce,

b) volí delegáty synody,

c) přijímá návrhy pro jednání synody,

d) rozhoduje o dispozicích s majetkem filiální obce; jde-li o úkon týkající se nemovitosti, podléhá rozhodnutí shromáždění filiální obce souhlasu synodní rady.

Pro svolávání shromáždění filiální obce, jeho usnášeníschopnost a přijímání usnesení platí přiměřeně ustanovení o shromáždění farní obce.


§ 46 Rada filiální obce

Ve filiální obci se zřizuje rada filiální obce jako stálé zastoupení filiální obce. Radu filiální obce tvoří administrátor filiální obce a nejméně 2 členové filiální obce volení shromážděním filiální obce. Pro volbu a postavení rady filiální obce platí přiměřeně ustanovení o farní radě. Bezprostředně po zasedání rady filiální obce zašle administrátor zápis z jednání synodní radě k vyjádření.


Oddíl třetí

 

§ 47 Diaspora

Pro starokatolické věřící, žijící mimo obvod církevní obce, v níž jsou zapsáni, zajišťuje duchovní službu duchovní nejbližší obce, pokud biskup a synodní rada nerozhodnou jinak. Pokud se vyskytne v místě mimo obvod farní či filiální obce skupinka alespoň pěti starokatolických věřících, má právo požádat synodní radu o prozatímní duchovní správu. Biskup v takovém případě v součinnosti s farní radou nejbližší farnosti může pověřit jednoho z laiků v místě diaspory vedením duchovních setkání či vedením bohoslužby slova a, je-li to možné, zajistí rovněž občasný pobyt duchovního.


Hlava VII


§ 48 Duchovenstvo

(1) Duchovním je osoba, která je členem starokatolické církve a která přijala ve starokatolické církvi svátost svěcení pro určený úřad, nebo jíž bylo uznáno přijetí této svátosti v jiné církvi.

(2) Duchovenstvo je shromážděno kolem biskupa. Biskup určuje svátostné úkony duchovních a dohlíží na jejich praxi, a zajišťuje tak s pomocí duchovních svátostný život starokatolické církve.

(3) Duchovní jsou starokatolické církvi odpovědni za svátostné konání v rámci svých svěcení a výkon ostatních, starokatolickou církví svěřených pravomocí.


§ 49 Kněží

(1) Knězem ve starokatolické církvi je:

a) člen starokatolické církve, který obdržel příslušné svěcení,

b) člen starokatolické církve, který byl vysvěcen v jiné církvi a splnil podmínky stanovené zvláštním předpisem synody,

c) kněz členské církve Utrechtské unie starokatolických církví nebo církve, s níž má starokatolická církev plné svátostné společenství, který byl přijat biskupem do smluvního vztahu, či který má souhlas biskupa ke kněžskému působení na území biskupem spravovaném.

(2) Hlavním posláním kněží ve starokatolické církvi je svátostná služba podle jejich svěcení, duchovní správa starokatolíků v místě jejich působení, katecheze, evangelizace a případně i výuka náboženství ve veřejných školách.

(3) Vysvěcen na kněze může být pouze kandidát kněžství, který splňuje podmínky určené zvláštním předpisem synody.


§ 50 Jáhni

(1) Jáhnem ve starokatolické církvi je:

a) člen starokatolické církve, který obdržel jáhenské svěcení,

b) člen starokatolické církve, který byl vysvěcen v jiné církvi a splnil podmínky stanovené zvláštním předpisem synody,

c) jáhen členské církve Utrechtské unie starokatolických církví nebo církve, s níž má starokatolická církev plné svátostné společenství, který byl přijat biskupem do smluvního vztahu, či má souhlas biskupa k jáhenské práci na území biskupem spravovaném.

(2) Hlavním posláním jáhnů je služba potřebným (charita, diakonie), péče o chudé, nemocné a staré, katecheze, evangelizace a případně i výuka náboženství v místě jejich působení. Jáhni jsou k dispozici biskupovi a podle jeho pokynů případně jiným duchovním při zajišťování duchovní správy a liturgického života. Podle svého svěcení se podílejí na svátostném dění církve.

(3) Vysvěcen na jáhna může být pouze kandidát jáhenství, který splňuje podmínky určené předpisem synody.


Hlava VIII


 

§ 51 Pastorační asistenti

(1) Na návrh farní rady a se souhlasem faráře (administrátora farní obce) či rady filiální obce a se souhlasem administrátora filiální obce mohou být v obci ustanoveni pastorační asistenti. Jsou ustanovováni a odvoláváni biskupem a požívají práv a povinností pomocných duchovních s výjimkou svátostné služby, vyhrazené duchovním.

(2) Pastorační asistent je člen starokatolické církve, pověřený duchovním k systematické práci na pastoraci, katechezi, evangelizaci, výuce náboženství či prací s dětmi, nemocnými, starými či sociálně slabými lidmi v konkrétním prostředí duchovní správy.

(3) Pastoračním asistentem může být jmenován pouze člen starokatolické církve, který splňuje podmínky určené zvláštním předpisem synody.


HLAVA IX

 

§ 52 Disciplinární ustanovení

Členům starokatolické církve, kteří řádně neplní své povinnosti a ustanovení daná touto Ústavou, je možné uložit disciplinární trest, který v rozsahu pravomocí stanovených zvláštním předpisem ukládá biskup, synodní rada a synoda.


HLAVA X

§ 53 Závěrečná ustanovení

(1) Tato Ústava Starokatolické církve v České republice byla schválena 46. synodou starokatolické církve, která se konala ve dnech 1.-2. října. 2010 a nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.

(2) Tato Ústava je v souladu s právními předpisy České republiky.

(3) Schválením této Ústavy Starokatolické církve v České republice se ke dni 31. 12. 2010 ruší platnost Synodního řádu a řádu církevních obcí Starokatolické církve v ČR ze dne 15. 11. 1997.

(4) Touto ústavou nejsou dotčena ustanovení dohody mezi biskupem Starokatolické církve v ČR a anglikánským biskupem z Gibraltaru v Evropě ze dne 17. 9. 2000.