Jdi na obsah Jdi na menu
 


Podzim v Evropě

3. 1. 2016

PODZIM V EVROPĚ

Přátelé, máte rádi podzim? Plískanice, nekonečné mrholení, bláto, ranní mlhy, brzy tma a přes den zamračená obloha i lidské tváře? Podzim může nastavit svou vlídnější tvář: krásné barvičky na listech stromů, zvláštní kouzlo podzimního sluníčka, pokud vystrčí svou hlavu, a celková ta zadumaná atmosféra, kdy se matka Země pomalu chystá ulehnout k zimnímu odpočinku. Své domy i zahrady připravujeme na zimu, snažíme se stihnout, co se dá…

Nedávno mi můj dobrý přítel řekl, že má rád podzim, protože sklízíme, co jsme zaseli. A můžete si tam dosadit cokoli, ne jen jablka, hrušky, ořechy a to, co vyrostlo na poli. Tahle jeho věta mě neustále pronásleduje a musím o své sklizni přemýšlet. Není to zrovna biblická myšlenka, protože víme, že na Boží vinici jiný seje a jiný sklízí, ale ovoce našeho života si sklízíme sami a mnohokrát, třeba i na podzim.

Někdy si říkám, že bychom si měli z přírody vzít příklad a s blížící se zimou zpomalit, více popřemýšlet, kam vůbec směřujeme, zda bychom neměli svůj vnitřní sluch lépe vyladit na Boží hlas a nechat se vést. K tomuto rozjímání je podle mého podzim ideální.

Ovšem, pokud máte střechu nad hlavou, teplo, co jíst a pít, co si do těch plískanic obléci, to se to dumá, přemýšlí…a dokonce i na něco moudrého přijdeme. Ale tento podzim má ještě jednu barvu navíc. V Evropě, a dokonce ne tak daleko od nás, jsou lidé bez domova. Je jich spousta. Jsou tam děti, mámy s bříškama, staří lidé, a těm naše osobní podzimní sklizně moc neříkají. Potřebují to, co my doma máme. Oni to měli také, jenže mnozí z nich utekli před popravou pseudonáboženských šílenců. Když tak nad tím přemýšlím, docházím k absurdnímu závěru: svět se zbláznil, svět vypadá, jako by ho Bůh opustil. Ten závěr je opravdu absurdní a samozřejmě ho nemíním vážně. Jen to tak někdy vypadá.

Mílí bratři a sestry, odpusťte mi tyto řádky, pokud otázku migrantů máte vyřešenou. Já jí vyřešenou nemám. Jen jsem si stoprocentně jistý, že se v budoucnu s těmito putujícími lidmi za lepším světem budeme i v té naší malé české kotlince potkávat a Ježíš nám nastaví zrcadlo. Jakoby nám naše křesťanská víra nechtěla dopřát ten podzimní klídek a už vůbec ne klidný advent a vánoce. Jsou tady bližní, kteří budou potřebovat pomoc a ne jen finanční sbírku a modlitbu.

Jaká bude naše sklizeň?

Hezký podzimní čas vám všem přeje

Aleš Svoboda (duchovní v Soběslavi a v Písku)