Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jeho hlas

4. 10. 2016

Jeho hlas“

V mnohých našich modlitbách je spousta slov, našeho já. A pak jsou i momenty, kdy nasloucháme. Nasloucháme ve chvílích ticha, nasloucháme Božímu slovu, i našemu bližnímu. Hospodin, jak věříme, promlouvá ke svému lidu. Není možné, aby promlouval pouze v dobách biblických, skrze proroky a nakonec jako Boží syn. Promlouvá ve své Církvi, ale i mimo ni. Promlouvá úplně svobodně, jak chce, takže můžeme Jeho hlas zaslechnout i my. To aby nám řekl, co máme dělat, aby nám odpověděl na naše palčivé otázky. A přeci máme v bibli příběh o putování vyvoleného lidu Izraele z Egypta do Kanaánu, z otroctví do svobody pod vedením Mojžíše. Tento příběh je pro nás v současné době velice inspirativní. Proč? Zdá se nám, že to čtyřicetiletí bylo bohaté na Boží přítomnost. Mojžíš se svým Bohem rozmlouval, děly se zázraky. Poutníci měli jasný důkaz, že je Bůh s nimi. Přesto se Jahve setkává se zatvrzelostí, vzpomínáním na plné hrnce a úbytkem víry mezi Jeho lidem. Čtyřicet let, to je dlouhá doba. Někdo na cestě zemře a nedojde do zaslíbené země, někdo se na cestě narodí a vejde, ale už neví, jaké to bylo hořké živobytí v tom Egyptě, takže si neváží svobody. Svoboda je pro něj samozřejmost a vadí útrapy putování pouští.

Žd 3, 7-19

Až uslyšíte dnes Jeho hlas, nezatvrzujte své srdce.“ To je pro nás stále platná výzva. Toužíme po Božím hlase, ale Jeho slovo může tnout do živého. Nemusíme chtít slyšet to, co Pán říká. Pak je tu nebezpečí, že se zatvrdíme a přijdeme o milosti. Naštěstí Hospodin je dobrý Pán, má s námi trpělivost, vede nás naší cestou a my máme naději, že nás odnaučí zatvrzelosti a otevře nám srdce pro svůj Hlas.

Pane, mluv! Tvůj služebník naslouchá ať je to vhod či nevhod.“