Jdi na obsah Jdi na menu
 


Naše ochabující víra

31. 10. 2016

  „Naše ochabující víra“

 Víra v Boha je cosi, co nemůžeme změřit, porovnat naši víru s vírou ostatních. Jinak věří matematik, jinak umělec, jinak člověk s úřednickým mozkem. Také je rozdíl mezi křesťanem ve víře vychovaným a křesťanem konvertujícím v dospělosti. Mohli bychom říci, že jistá konverze-obrácení je proces, který se týká nás všech. Nejhorší je asi stav, kdy se zakonzervujeme ve stavu své víry a jsme s ní spokojeni. Začneme být slepí a srdce začne okorávat. Proto Pán posílá do našich životů takové ty své duchovní šoky, aby nás probudil, vytáhl z letargie a rozčeřil stojaté vody. Přiznejme si, že občas takové šoky od Pána Boha potřebujeme. Ježíš kárá samolibé zákoníky a farizeje, kteří si zakládají na své neochvějné víře a zbožnosti, ale Krista Mesiáše nerozpoznali.

Žd 6, 9-20

V listě Židům pisatel kárá křesťany právě proto, že jejich víra ochabuje. Jsou na tom lépe než před svým obrácením, ale nějak to není ono. Průměrná zbožnost prý nestačí. To my víme, že Bohu má patřit naše srdce celé, beze zbytku. Ale ono je to tak těžké být stále nadšeným věřícím. Ježíš nám nikdy neslíbil lehkou cestu, pokud se rozhodneme Ho následovat. Slíbil nám však, že tu cestu půjde s námi a bude nás podpírat. Buďme si stále Jeho přítomnosti vědomi a nebuďme se sebou netrpěliví.

Pane Ježíši, buď stále se mnou. Prosím o větší víru v Tebe a hlavně větší lásku k bližním.“